Život na Kontinentu je obtížný. Pro nepřipraveného člověka může být osudovým nejen setkání s celou řadou oblud, příšer, zjevení a magických bytostí, ale i s elfy, trpaslíky, čaroději a druidy, ale i s moci chtivými a loupeživými lidmi. Prostě dost důvodů na to, aby si každý na své záda dával velkého majzla. My jsme se s první příšerou setkali hned na úvod tábora, a setkání to bylo znamenité. Nebýt kolemjdoucího zaklínače, asi by se náš tábor ubíral úplně jiným směrem. My jsme se totiž rozhodli stát zaklínači, a to s sebou nese řadu zkoušek. Museli jsme projít zkouškou trav, zkouškou hor i zkouškou meče. Poznávali jsme léčivé byliny a vyráběli mutageny, porazili jsme zlého zeleného horského trola s obřím okem a dle bestiáře jsme odhalovali a zneškodňovali příšery. Ale i přes vysokou úspěšnost v našem snažení, jsme pak nakonec museli pro naše zesláblé druhy ukrást léčivé vody z Brokilonu – z lesa dryád. Pak už nás čekaly první zakázky. První to odnesla hrobice co kradla děti. Po té nezbyl po dlouhé detektivní práci ani vlásek, ba ani kostička. Pak jsme obnovovali Kaer Morhen. A protože nás tam najednou bydlelo tolik, bylo třeba trochu vylepšit bydlení – a tak jsme stavěli a opravovali – čeledníky, stáje, hradní hradby, věže, citadelu a mnoho dalšího. Další výprava nás dostala do spárů lešijů, s nimiž jsme si chtě nechtě nakonec také museli poradit. Osud nás pak zavál na Skellige, kde jsme museli pomoci s volbou nového krále, a pak jako kriminalisté v zapeklitém případu zjistit, kdo na královské volbě činil nepravosti. Ve Velenu jsme se setkali s nejnebezpečnějším protivníkem, s Dámami Lesa. Šeptana, Vařena a Pletana na nás sice provedli habaďůru se Šeptajícím pahorkem, ale nás nepřevezly. Nakonec jsme jim jejich intriky prokoukli, jejich moc zlomili, a to jejich vlastními zbraněmi! Ve čtvrtek jsme pak svůj triumf náležitě oslavili, na Kear Morhen jsme uspořádali bál, a tím jsme více méně završili naše putování na Stezce, jelikož tábor byl zase neskutečně rychle za námi. Závěrem chci poděkovat všem účastníkům tábora – dětem, za ochotu si hrát a jít do všech úkolů a her naplno, a samozřejmě také všem zodpovědným za chod tábora, protože nic není samozřejmé, a vaše práce už vůbec ne. Také děkujeme SDH Nepomuk za příjemné povyražení v podobě pěny, která nadělala spousty radosti. Také děkujeme všem rodičů, kteří v nás vložili důvěru, poslali své nejdražší s námi na dva týdny do přírody a věřili, že to dobře dopadne.

Věříme, že jsme důvěru nezklamali a příště se na nás zase spolehnete.