Vydali jsme se s dětmi do místního parku u muzea a každé dítě si našlo strom, který se mu nejvíce líbil. Ten pak objal, zavřel oči a chvilku tak zůstal. Ten největší strom jsme pak všichni obejmuli společně. Když jsme se vrátili do klubovny, děti pak vyplnily dotazník, kam napsaly své pocity, které měly při objímání stromu. Obálku jsme odeslali na ústředí Pionýra a zde byly některé práce vybrány a zaslány do republikového kola soutěže Sedmikvítek literární část – próza. A některé vyhrály. Děti dostaly své ceny na poslední schůzce a byly moc překvapené. Ostatně i já jsem byla překvapená 😊