Děti rády jezdí vlakem a tak jsme z Dobřan jeli rychlíkem až do Prahy, kde jsme museli chvíli počkat na rychlík do Žďáru. Ve vlaku jsme hráli různé hry, poslouchali písničky, povídali si a někteří i spali. Ve Žďáru nás svezl objednaný autobus na setkání přímo ke kempu Pilák, kde se celá akce konala. Po registraci nastala ta pravá sranda – kdo dříve najde vaší chatku a pak ještě stavění stanů, protože do jedné chatky bychom se všichni nevešli. Večer byl v areálu amfiteátru zahájení setkání. A my se po náročném 4 H cestování a zabydlování těšili do spacáků. A také jsme se těšili, co nás vlastně druhý den čeká. Celé setkání je vlastně o tom nejen hrát hry, jít na výlet, ale hlavně setkat se s jinými pionýry a navázat nová přátelství. Tak všichni dohromady jsme si zahráli Antarktidu, přesněji osídlování Antarktidy. Při hře bylo potřeba dávat pozor, spolupracovat navzájem a hodně a opravdu hodně přemýšlet. Hra byla na celé dopoledne. Po obědě a odpočinku nás čekalo vyrábění srdce z papíru, minifarma, e-moška a výlet pěšky do muzea ve Žďáru. Paní průvodkyně uměla velice barvitě podat Žďárské dějiny a všichni jsme si mohli osahat a vyzkoušet některé dobové prvky. Po návratu zpět do kempu nás čekala večeře, odpočinek a na závěr dne i kapela v amfiteátru, která hrála známé písničky na ukulele. Poslední den našeho setkání bylo o rozloučení, které bylo opět v amfiteátru a dorazil i pionýrský maskot Piopes, se kterým jsme se mohli i vyfotit. Celé setkání bylo výjimečné i tím, že jsme oslavili 35. výročí Pionýra. Se sbalenou bagáží jsme vyrazili svozovým autobusem na nádraží, a protože byla neděle, tak cesta domů nám zabrala víc jak 5 hodin. Nám utekla rychle, jelikož tolik zážitků jsme museli probrat, dohrát hry a nabrat síly, abychom se mohli opět na nádraží v Dobřanech přivítat s rodiči a odvyprávět co se nám nejvíce líbilo.

A jednoznačně vyhráli muzeum, hra Antarktida a kapela.